Volkswagen Golf - Generace
VW Golf I. generace
Na počátku června
1974 se objevil Golf I. Ropná krize otřásala Evropou a wolfsburský Brouk
už přišel do let. Volkswagen opustil tradici motoru uloženého vzadu a
vsadil na moderní návrh: kompaktní samonosnou karosérii se sklopným
víkem zavazadlového prostoru, pohonem vpředu napříč uloženými vodou
chlazenými čtyřválcovými motory, k tomu lehký podvozek, přední náprava s
pružicí jednotkou a zadní náprava spřažená.
Tento vůz si rázem dobyl srdce lidí. Se sklopným víkem vzadu byl
praktičtější než Brouk a na přání se dodával v 5-dveřovém provedení.
Kromě toho byl rychlejší a jízda s ním byla bezpečnější. Golf s malým
čtyřválcovým motorem 1,1 l o výkonu 37 kW dosahoval rychlosti až 140 km/h.
S větším zážehovým motorem 1,5 l a výkonem 51 kW jezdil až 160 km/h. To
byl dobrý start pro další vývoj.
V červnu 1976 se objevil - se zdvihovým objemem 1,6 l a vstřikováním -
Golf GTI (grand tourismo injection). Přinesl s sebou senzační výkon 81
kW a maximální rychlost 181 km/h. V době, kdy vozy střední třídy sotva
dosahovaly vyšší rychlosti než 165 km/h, tak byl jedním z
nejatraktivnějších vozů. V krátké době se Golf GTI stal kultovním autem
mladé generace a vytvořil zcela zvláštní druh fascinující atmosféry,
obestírající tento vůz.
Již v září 1976 následoval další tah - Golf diesel. Poprvé malý osobní
vůz se vznětovým motorem! Předtím platily vznětové motory za těžké a
nekomfortní. Volkswagen překvapil lehkým a kultivovaným vznětovým
motorem o objemu 1,5 l, s nímž vůz jel jako s motorem zážehovým, avšak
spotřeboval na 100 km o dva litry paliva méně.
I v dalších oblastech pokračoval vývoj dál. V USA byl Golf vybaven v
americkém stylu a nabízen pod označením Rabbit. Ve znamení amerického
boomu vozů typu pick-up pak vznikl Caddy, Golf s kabinou řidiče a ložnou
plochou ve formě valníku. Velkým šlágrem však byl Golf Cabriolet, který
se objevil v březnu 1979. Otevřené auto na bázi Golfu I zůstalo v
programu 14 let a s 388 522 exempláři se stalo nejprodávanějším
kabrioletem světa.
V roce 1986 výfukový systém vozů Volkswagen Polo dostal katalyzátor,
další zpřísňování emisních limitů si vynutilo přípravu motoru se
vstřikováním paliva, který se v nabídce řady Polo objevil v roce 1988.
Podzim roku 1990 přinesl významnou modernizaci: Škála motorů nyní
zahrnovala zážehové agregáty o výkonech 33 kW, 40 kW, 55 kW a 83 kW a
vznětový motor o výkonu 36 kW. Pozměnil se i vnější vzhled,
nejzřetelnější změnou bylo použití větších světlometů. Významnou
novinkou byla nabídka airbagů.
VW Golf II. generace
V srpnu 1983
následoval Golf II. Karosérie splňovala rostoucí nároky delším rozvorem
a větším zavazadlovým prostorem. Nová spřažená zadní náprava zajistila
zlepšení jízdních vlastností. Zdvihový objem motorů se pohyboval od 1,3
do 1,8 litru. Nabídka motorů se rozšířila o přeplňovaný vznětový motor.
V čele byl nadále Golf GTI nyní s obsahem 1,8 l a výkonem 82 kW.
Avšak už v březnu 1986 začal Volkswagen montovat do vozů první
čtyřventilový motor: Golf 16V, který nyní s výkonem 102 kW dosahoval
rychlosti 210 km/h. V té době se automobilový svět zabýval čištěním
výfukových plynů. Golf GTI a Golf 16 V se vstřikováním benzínu byly
prvními vozy vybavenými řízenými katalyzátory.
Zdálo se, že fantazie techniků nezná mezí. V dubnu 1986 se objevil Golf
syncro s pohonem všech čtyř kol, který využíval viskózní spojku. Golf s
pohonem všech kol dosáhl jako Rallye Golf G60 se spirálovým dmychadlem
výkonu 118 kW a jako Golf Limited se čtyřventilovou technikou dokonce
výkonu 154 kW. Stal se tak nejsilnějším Golfem celé konstrukční řady.
Do polí a lesů byl určený Golf Country z ledna 1990 s pohonem všech kol
a světlou výškou. U vznětových motorů začalo používat chlazení
stlačeného vzduchu a první oxidační katalyzátory, což vedlo k vyššímu
výkonu a zajišťovalo čištění výfukových plynů. GTI ve verzi G60 rovněž
dosáhl výkonu 118 kW. V listopadu 1990 oslavil hrdé jubileum: 1 milión
vyrobených vozů Golf GTI.
Publikoval : Jarda S.
VW Golf III. generace
Volkswagen po druhé světové válce kraloval světovým trhům bestsellerem VW Brouk, ale na konci 60. let začala konstrukce Brouka přes průběžné modernizace přece jen zastarávat a VW začal přemýšlet o jeho nástupci. Tím se stal v polovině 70. let nový automobil s karosérií hatchback: Volkswagen Golf.
Už první generace vytvořila Volkswagenu výbornou image v nižší střední třídě a brzy se této třídě začalo především v Německu říkat Golf-klasse. Golf budoval svou pověst osvědčenou technikou, kvalitou a solidností. Poměrně dlouhý interval modelové výměny (první generace se vyráběla 9 let, druhá 8 let) se přizpůsobil ve třetím vydání Golfu sílící konkurenci. V roce 1991 se v Mnichově novinářům představila třetí generace bestselleru, který se vyráběl až do roku 1997. Golf III sesbíral všechna možná ocenění včetně titulu Automobil roku v roce 1992. Výrazný byl pokrok zejména v oblasti bezpečnosti, protože krátce po uvedení bylo možno do Golfu III objednat airbagy pro řidiče a spolujezdce, prvek v té době vyhrazený spíše automobilům zařazeným o třídu výše.
Golf třetí generace dostal karosérii s jasnými znaky svých předchůdců. Pro Golf typické kruhové světlomety byly u trojkového Golfa stylově tvarovány tak, že tento automobil poznáte z velké dálky, což může být jedno z měřítek originality designu. Poznávacím znakem Golfu zůstal mohutný třetí sloupek karosérie, jehož šířka byla oproti předchůdci ještě zvětšena a více tak omezovala výhled šikmo vzad. Ostře useknutá záď s relativně malým oknem patří k dalším typickým řešením Golfu. Mírně zaoblená karosérie nikdy nepodlehla krátkodobým módním trendům. Golf je prostě Golf.
Volkswagen Golf III se vyráběl ve tří- a pětidveřovém provedení. Vnější rozměry třetí generace opět mírně povyrostly 4020 x 1695 x 1425 mm (d x š x v). V roce 1993 přišla na trh verze kombi prodávaná pod názvem Variant (základní velikost zavazadlového prostoru 466 l). Velmi blízkým příbuzným se stalo na počátku roku 1992 Vento, což byl vlastně Golf s tříprostorovou karosérií. Jeho design se zákazníkům Golfu moc nezamlouval a Vento nikdy nedosáhlo takové popularity jako Golf. Tento fakt znamená nižší ceny ojetých Vent, naopak Golf Variant bývá až o 20% dražší. V létě 1993 VW nabídl také otevřenou verzi Golfu. Jednalo se teprve o druhou generaci otevřeného Golfu, protože kabriolet postavený na bázi prvního Golfa vydržel ve výrobě po celá osmdesátá léta a druhá generace se nakonec pro kabrio základem nestala. Vzhled krátkého otevřeného vozu bohužel trochu kazil ochranný oblouk za předními sedadly, ale bezpečnost byla i zde pro VW na prvním místě.
Uvnitř automobilu je k vidění kvalitně zpracovaný interiér. Přístrojová deska s logicky a vhodně uspořádanými ovládacími prvky je dodnes poměrně slušivá, i když už na počátku devadesátých let byl cítit vliv funkcionalistické strohosti současné wolfsburské produkce. V roce 1991 nebylo v této třídě běžné elektronické počítadlo ujetých kilometrů ani palubní počítač, který mohl být za příplatek součástí přístrojové desky Golfu. Volkswagen, což v němčině znamená lidové vozidlo, se skutečně v Německu v 90. letech ve velkých počtech jako lidové vozidlo prodával. Strohá základní výbava Golfů z počátku výroby tomu odpovídala. Tak například nejlacinější varianty mají jen dvouramenný volant jehož design působí opravdu velmi levně. Základní verze neměly dělená zadní sedadla, což zmenšovalo variabilitu zavazadlového prostoru. Zavazadlový prostor má základní objem 330 l, rozšiřitelný až na 670 l sklopením zadních sedadel. Strategie výbav Volkswagenu vyzněla tak, že bezpečnostní prvky jsou standardem, ale za mnohé praktické věci, které jsou jinde běžné, bylo třeba připlatit. V trojkovém Golfu je přes nevelký rozvor náprav (2470 mm) poměrně dost místa a po uvedení čtvrté generace Golfu byl prostor ve trojce mnohdy nostalgicky vzpomínán. Na 10 a více let starý automobil je jak prostor, tak vzhled interiéru velmi solidní. I automobily s více než 150 tisíci kilometry mají přístrojovou desku která příliš nedrnčí a nevrže, což může většina konkurentů jen tiše (nebo spíše hlučně) závidět.
Pod přední kapotou Golfu našlo místo mnoho různých motorů, ale v zásadě se jednalo o klasické čtyřválce. Volkswagen se nenechal strhnout ani vlnou 16 ventilových motorů, které montovala do automobilů hlavně japonská konkurence. Základním agregátem byl motor 1.4 l (44 kW, 116 Nm při 2800 ot. /min), oblíbenou střední cestou byla 1.6 (55 kW), 1.8 (55 kW) a 1.8 (66 kW). V roce 1996 přibyla ještě 1.6 (74 kW). Sportovněji založení řidiči volili dvoulitry v osmiventilové (85 kW) nebo šestnáctiventilové verzi (105 kW). Posledně jmenované byly dodávány s označením GTI. Zapomenout bychom jistě neměli na špičkovou verzi VR6, která byla hlavním překvapením při uvedení Golfu III. Technicky zajímavý šestiválec má válce do V, ale úhel, který dvě řady válců svírají má jen 15 st. , takže výsledkem je velmi kompaktní jednotka. Pod kapotou jiného hatchbacku nižší střední třídy nic podobného na počátku devadesátých let k nalezení nebylo. 128 kW výkonu stačilo na velmi svižnou jízdu, když z klidu na 100 km/h zrychloval za 7,8 s a maximálně jel 224 km/h. Motor o zdvihovém objemu 2,8 l však byl velmi žíznivý a tak ani dnes nepatří mezi příliš vyhledávané Golfy. V únoru 1993 se Golf III objevil s pohonem 4×4 - ve verzi syncro, krátce nato dokonce jako Golf VR6 syncro - to již se zdvihovým objemem 2,9 l a výkonem 140 kW.
Samostatnou kapitolou jsou vznětové hnací agregáty. Klasické diesely s osvědčenou konstrukcí s předkomůrkou nevynikaly příliš dynamikou jízdy, ale spotřeba, provozní náklady a životnost byly výjimečné. Motor 1,9 l byl dodáván v atmosférické verzi (47 kW) nebo s turbodmychadlem (55 kW). Převratnou novinkou byl v roce 1993 motor s přímým vstřikem nafty 1.9 TDI (66 kW), který procházel dalším vývojem a byl rozšířen do většiny automobilů celého koncernu VW. V roce 1995 byla uvedena i slabší nepřeplňovaná verze motoru s přímým vstřikem - SDI - se 47 kW. Nové motory TDI měly nižší spotřebu než starší předkomůrkové diesely a současně poskytovaly větší dynamiku a velký točivý moment od nízkých otáček. Jejich konstrukce však byla náročnější, což se projevilo nejen na ceně automobilu samotného, ale i na dalších nákladech na údržbu. V případě méně šetrného zacházení je TDI více náchylné k opotřebení a závadám. Diesely VW stále patří mezi vyhledávané ojetiny a proto je i jejich cena vyšší. V posledním roce výroby Golfu III se objevil v nabídce i motor TDI s proměnlivou geometrií lopatek turbodmychadla, který měl výkon 81 kW. Tento agregát stejně tak jako třeba novější zážehová 1.6 (74 kW) jsou montovány i do současného Golfu nebo Octavie.
Unikátním automobilem je do dnešních dnů varianta Golf Ecomatic. Oddělení vývoje VW při jeho návrhu vycházelo z průzkumu, který sledoval čas, po který je efektivně využit výkon spalovacího motoru během jízdy automobilu. Řešením pro praxi se stal automobil, zavedený do sériové výroby v roce 1994. Golf Ecomatic byl vybaven zařízením automaticky vypínajícím diesel 1.9 l (47 kW) vždy, když nebyl běžící motor třeba. Poměrně nákladné úpravy snížily reálnou spotřebu v praxi pod 5 l/100 km, ale malý zájem zákazníků způsobil, že výroba byla po dvou letech zastavena.
V roce 1996 oslavilo jméno VW Golf jubileum v podobě 20 miliónů prodaných automobilů s tímto názvem. Samotný Golf III byl vyroben v počtu 4.805.900 ks. Ač ve statistikách poruchovosti zdaleka neobsazuje čelní místa je jméno Golf pro mnoho lidí synonymem pro kvalitu a solidnost.
Přednosti VW :
kvalitní zpracování karosérie i interiéru
pohodlné odpružení
dostatečná prostornost ve své třídě
příznivé udržovací náklady
atraktivní motory
dobrá manévrovatelnost
dlouhá životnost
přesné řízení s posilovačem
účinné brzdy od pol. roku 1994
výborné vznětové motory
účinné topení
Nedostatky VW :
pokles účinku brzd vlivem přehřátí
chudé standardní vybavení
vzadu stísněný prostor pro nohy
nepřesné řazení
vyšší ceny v této kategorii vozů (nové i staré modely)
příliš tenká a měkká opěradla předních sedaček
drahý značkový servis
hlučná okna (stažená)
nepřesný ukazatel stavu paliva
Nejčastější závady
přetrhané hnací řemeny vedlejších agregátů (např. alternátorů)
netěsné světlomety
netěsné těsnění dveří
vadná palivová čerpadla
vypalování pojistky žhavení (u dieselových motorů do pol. roku 1994)
opotřebované tlumiče pérování
zablokované zámky